Poslouchání vs. naslouchání
Tříletá dcera je naštvaná na maminku, která musí zůstat doma s nemocným miminkem a nemůže jít s dcerou koupit pyžamo, jak jí slíbila. z knihy Pája a blěší cirkus
(běžná reakce)
Dcera: „Tak vrať Františka zpátky do porodnice!“
Máma: „No co to říkáš?”
Dcera: „ Nemám ho ráda, chci to pyžamo.“
Máma: „Vidíš, že to teď nejde. Franta mě potřebuje, je mu špatně.”
Dcera: „A já chci to pyžamo.“
Máma: „On je miminko, potřebuje mě teď víc než ty.”
Dcera: „To není pravda.“
Máma: „Přestaň tady hulákat nebo nebude žádné pyžamo!“
Dcera: „Nemám ráda tebe ani Frantu.“
Máma: „Tohle se mámě neříká.“
(naslouchání)
Dcera: „Tak vrať Františka zpátky do porodnice!“
Máma: „Ty se opravdu moc zlobíš.“
Dcera: „ Zlobím. Chci jít koupit pyžamo.“
Máma: „Chtěla si společně vyrazit koupit to slíbené pyžamo.“
Dcera: „Ano. Jsi jenom s Františkem.“
Máma: „Přijde ti, že se ti málo věnuji.“
Dcera: „To teda jo, furt kolem něj lítáš, furt něco potřebuje.“
Máma: „Je těžké najednou se dělit o mě i taťku.“
Dcera: „Jo, je. Chci, aby to bylo jako dřív.“
Máma: „Hodně věcí se teď změnilo.“
Dcera: „To teda.“
Dcera přiběhne k máme a křičí "Brácha je blbej."
(běžná reakce)
Dcera: „Brácha je blbej!“
Máma: „Proč?“
Dcera: „ Vzal mi plyšáka!“
Máma: „A co si mu udělala Ty? Hele ať Ti udělal cokoliv, nikdy o bráchovi neříkej, že je blbej. To se neříká.“
(naslouchání)
Dcera: „Brácha je blbej!“
Máma: „Ty jsi na něj naštvaná.“
Dcera: „ Jo nemám ho ráda!“
Máma: „Udělal Ti něco, co Tě hodně rozzlobilo!“
Dcera: „Jo, vzal mi mýho plyšáka.“
Máma: „Přitom si ho chtěla mít Ty.“
Dcera: „Jo, zrovna jsem ho krmila.“
Máma: „Hmm.“
Dcera: „Měl se nejdřív zeptat.“
Máma: „Půjčila bys mu ho, kdyby se zeptal.“
Dcera: „ano, nakrmila bych ho a pak bych mu ho půjčila.“
Syn se dozví, že má jít na prohlídku k doktorce a prohlásí: "Já nechci k dokrotce."
(běžná reakce)
Syn: „Já nechci k doktorce.“
Máma: „Ale nech toho!“
Syn: „ Já tam nepůjdu!“
Máma: „No to teda půjdeš. Nic to nebude. Je to obyčejná prohlídka.“
Syn: „ Nee!“
Máma: „Nebřeč, vždyť to nic nebude. Jsi už snad velkej kluk nebo ne?“
(naslouchání)
Syn: „Já nechci k doktorce.“
Máma: „Radši bys zůstal doma.“
Syn: „ Klidně tam zůstanu i sám.“
Máma: „Vypadá to, že se té kontroly hodně bojíš.“
Syn: „ Nechci tam. Bude to bolet.“
Máma: „Ty máš strach z bolesti.“
Syn: „ Jo.“
Máma: „Bojíš se, nevíš co se bude dít a nejvíc Tě děsí bolest.“
Syn: „ Přesně tak.“